Svatba v dešti je velmi obávané téma, ale na statku Dolní Suchá to rozhodně nebyl důvod k pláči. Slzy tekly, ale dojetím.
Když jsem přijížděla na statek, trnula jsem hrůzou v jaké náladě najdu nevěstu. Mlha hustá, že by se dala krájet, déšť, vítr a v neposlední řadě 11 stupňů na teploměru. Kdo by to čekal poslední srpnový víkend, po tom, co celé léto panovala taková vedra.
Nálada byla výborná a stačilo mi jen jednou větou nevěstu ujistit, že takové počasí nás nerozhodí, což mi potvrzovala v každém momentu, který si dokázala vychutnat a prožít naplno. To je to nejvíc, co si fotograf od vás samotných může přát.
Když přišlo na společné focení novomanželů, nezbývalo mi než před Nikčou smeknout, jak statečná byla. Vítr a déšť je oba bičoval, ona v lehkých šatičkách, účes neúčes. Focení jsem po několika desítkách minut musela stopnout, protože už jsem viděla Nikči promodralé rty, které se ale pořád usmívali.
